Laktační poradkyně Zuzana: Kojení je mezi matkou a dítětem, společenský názor je vedlejší

Slýchám rozdílné informace o tom, do kdy je pro dítě kojení prospěšné. Jak se na to díváte vy?

Já to vidím tak, že když je maminka i dítě spokojené s tím, že kojí, není důvod odstavovat kvůli názorům nebo přesvědčení, které v dané společnosti panují. Například, že je dítě už příliš velké apod. Myslím si, že jde o individuální rozhodnutí těch dvou, kterých se to týká. Jak na to kouká společnost, je vedlejší. Různé národy a kultury vnímají kojení různě… V Americe je často nepřípustné kojit na veřejnosti, v Mongolsku je to téměř národní sport a děti se kojí do 7, 8 let. A není to tak dávno, kdy i u nás chodily maminky o přestávkách v první třídě kojit své děti, to bylo ještě v 50. letech běžné. Kojení má tolik zdravotních výhod pro matku a dítě, že není důvod bránit se tomu, aby naše děti byly více a déle kojeny, naopak.

Když už jsme u toho, jaké všechny přínosy kojení pro dítě má?

Je jich opravdu mnoho a nejsou to jen přínosy pro dítě, ale i pro matku. A mě stále nepřestává překvapovat, kolik matek o těchto přínosech neví. Například, že kojení chrání před rakovinou prsu a ženských orgánů. U dětí kojení chrání i před nemocemi, o kterých se moc nemluví, třeba před diabetem prvního (27 procent) i druhého (39 procent) typu. (Více se dočtete zde.)

Hlavní benefit kojení vnímám především ve vytvoření pevné citové vazby s dítětem, a to hlavně dnes, kdy jsou vztahové problémy a problémy s výchovou dětí časté. Doba je rychlá a někdy zapomínáme budovat vztahy s nejbližšími. Ale dřív nebo později nás to dohoní. Plné a dlouhodobé kojení vytváří velmi silné citové pouto mezi matkou a dítětem, které přetrvá mnoho let, a já věřím tomu, že i celý život. Toto je pro mě hlavní důvod, proč si myslím, že by ženy měly kojit.

Je pravda, že si dítě s prsem matky předává během kojení informace, na základě kterých pak tělo upravuje složení mléka podle aktuální potřeby dítěte?

Ano, je to tak.

Nedávno jsem četla článek o tom, že v ČR více než polovina maminek přestane kojit do půl roku věku miminka. Čím je to podle vás způsobené?

Pravdou je, že jen cca 13 procent dětí je u nás ve věku šesti měsíců plně kojeno. (Více se dočtete zde.) A přitom by to měl být standart.

Důvodů je samozřejmě mnoho. Já se nejčastěji setkávám s malou podporou kojení pediatry, nedodržováním 10 kroků k úspěšnému kojení, vydaných WHO, v porodnicích, a také problémy s péčí o miminko řešené krmením – podáním příkrmu, který postupně plně nahradí MM ještě před dokončeným šestým měsícem dítěte, ale často i mnohem dříve). Existují i další důvody. Například malá podpora kojení ze strany partnera, všudypřítomné reklamy na umělá mléka v médiích, ale i v čekárnách pediatrů, časný odchod žen do práce…

To, co mě nejvíce mrzí, je, že se ženy jen málo vzdělávají a ověřují si informace, které získají na internetu a Facebooku.

Mluvíme o důležitosti podpory kojení. Od toho jsou tu mimo jiné, nebo možná především laktační poradkyně, na které se žena může obrátit. Laktační poradkyně pomůže s technikou kojení… S čím dalším? 

Nerada bych mluvila za kolegyně, protože nabídku jiných laktačních poradkyň nemohu zobecňovat a myslím, že to ani nejde. U mě rodiče dostanou komplexní poradenství v péči o dítě, protože jsem jak certifikovaná laktační poradkyně, tak i certifikovaná dula a chůva. Řeším tedy všechny problémy, které rodiče s miminkem mohou potkat. Pomohu se základní péčí o miminko, uspáváním a utišováním miminka, se správnou manipulací s miminkem, šátkováním a nošením v nosítku, babymasážemi, s péčí a přístupem k dítěti a později také k jeho výchově.

Jak je to s kojením a se stresem?

Příroda kojení zařídila dokonale. Stačí, když se jejímu systému nebudeme bránit. Což se bohužel velmi často nevědomě děje právě kvůli stresu, které je náš život dnes plný. Chceme být dokonalé mámy, mít skvělou kariéru, vydělávat dostatek peněz, skvěle vypadat a byt in, k tomu mít pěkně uklizenou domácnost a být dokonalé milenky… Je toho tolik, co musíme. A pak najednou přijde dítě a my musíme rázem zpomalit, ne-li úplně zastavit. A všechny představy o nás samotných se rázem mohou rozplynout. A to už se některé rozplývaly dřív, protože těhotenství jim dalo pěkně zabrat.

Společnost na matky klade velmi vysoké nároky a je někdy těžké přestat sebe samotné hodnotit a prostě si věci dělat tak, jak se nám líbí, ne tak, jak si myslíme, že to má být. Vysoká míra „provozního“ stresu, který dnes zažíváme, je v přímém protikladu s hormonálním laděním, které žena potřebuje ke zdárnému kojení. Kojení a péče o dítě totiž není výkonnostní disciplína, je to otázka kvality. Kvality života, kterou chceme dát svým dětem. Nemusíme být dokonalé mámy podle dnešním měřítek, a i přesto mít šťastné a spokojené děti.

Rozhovor se Zuzkou jsem nijak nekrátila a ptala jsem se na spoustu věcí. Proto jsem ho nakonec rozdělila na dvě části. Pokračování rozhovoru o pitném režimu při kojení, prvních zoubkách dítěte i o zánětu prsu vyjde brzy.

Více se o Zuzaně Chovancové Holubové dozvíte na jejím webu. 😉

Pokračování rozhovoru čtěte zde.

(Foto z archivu Zuzany Chovancové Holubové)

2 komentáře Přidejte váš

  1. Tereza napsal:

    Ahoj, jsem maminka 7tydenni Adelky, kojim plne ale ze zacatku to byl boj. Myslim, ze u nas kojeni neprispiva atmosfera v nemocnicích a přístup sestricek na šestinedělí… Vyslechla jsem si klasiku „Vy mate na kojeni blby prsa“ a v den odchodu z nemocnice kdy se mi prsa nalila tak ze to proste neslo a mala rvala hlady, mi sestricka na žádost o pomoc rekla „vzdyt to uz mate davno umet kdyz dneska jdete domu“ stipani bradavek a rvani je diteti do pusy na to bych radsi zapomnela… Proto jsme cmz nemocnice jeli rovnou za laktacni poradkyni a dobre jsme udelali, konecne poradna pomoc a rada 🙂

    Jinak super blog, dnes jsem objevila s postupně sjizdim v přestávkách od kojeni a chování 🙂

    To se mi líbí

    1. mamalineblog napsal:

      Dobrý večer, Terezo, moc díky za komenář! Co se týče kojení, je to málo kde lepší, než popisuješ. Zvláště ve velkých nemocnicích se s tím nepářou. Mě dost neochotně syna (hodinu po porodu) přiložila sestra z šestinedělí asi na 10 sekund, kdy se samozřejmě nestačil ani vzpamatovat, natož přisát. Naštěstí se mi mlíko rozjelo asi za den. Řídila jsem se od začátku vlastním pohodlím a tím, co jsem viděla jako malá kolem sebe, jak máma kojila sourozence apod. Rychle jsem si našla pozici, ve které jsem se cítila příjemně a kojím v ní dodneška (Oliverovi je 5,5 měsíce). Kojení je super, netušila jsem, že mě tolik dostane a budu si ho tak moc užívat. Je bezva, že ses nenechala odradit a měla po ruce odbornici. Špatná zkušenost na začátku může kojení snadno zničit. Spouta maminek odjíždí už z porodnice s UM. :/ Holt je to na nás, co si necháme nadiktovat a v čem se zařídíme po svém. 🙂

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s